Paprika zeleninová Kozí roh sladký Saturn v novém 15-20 ks

Detailní popis produktu

SLADKÉ PAPRIKY KOZÍ ROH – plody trojúhelníkové, velmi dlouhé, měří i přes 25 cm.

Síla stěny plodů těchto druhů je 2 až 5 milimetrů, proto tyto druhy nejsou nejlepší na přímý konzum. Vyšlechtěny jsou především pro nakládání a různé zdobení pokrmů.
Tyto druhy je škoda dávat do skleníků, dobře rostou na venkovních stanovištích. Do skleníků se dávají jen v těch velmi nepříznivých klimatických podmínkách. Vysazují se jen asi 30 cm od sebe, řádky jsou od sebe 50 cm.
Papriky vyžadují pravidelnou výživu a trvalý přísun vody po celou dobu vegetace. Jsou to rostliny mělce kořenící, proto se neokopávají. Rostliny paprik si musíme vždycky předpěstovat ze semínek, aby se zkrátil čas do sklizně.

S výsevem semen se začíná brzy, již v únoru a u těchto druhů trvá do poloviny dubna.
TEPLO:
Málokdo má vyhřívaný skleník na 25 °C, proto se drtivá většina výsevů odehrává v domácích podmínkách, nejčastěji na okenním parapetu, kde ale není nejlepší podmínky. Sálavý noční chlad od oken je nejčastější příčinou problémů s klíčením semen papriky. Substrát ve výsevní misce může v době nad ránem prochladnout až na 10 °C, což je teplota pro klíčící semínka likvidující. Pro klíčení potřebují semínka paprik stabilní a vysokou teplotu. Lépe je jim v místech, kde se tolik teplota nemění, jako se děje na okenním parapetu.

SVĚTLO:
V době klíčení semen, truhlík hned po výsevu, světlo nepotřebují. Není proto nutné jej hned umístit na okenní parapet. Světlo je důležité až po vyklíčení semen. Nedostatek světla a k tomu vysoké teploty, z toho jsou vždy slabé a vytáhlé rostlinky. I když se zdá, že za oknem je sluníčka dostatek, jeho intenzita je na jaře podstatně nižší než v letních měsících. Světlo je tak důležité, že mnozí pěstitelé sazeničkám paprik svítí.

VÝSEV SEMEN
silnostěnných paprik začíná od polovina února a trvá do poloviny března. Kvalitní semínka potřebují kvalitní výsevní substrát s nízkým obsahem živin s pH v rozmezí 6 až 8. Substráty kyselejší a zasolené jsou pro výsevy a pěstování sadby nevhodné. Pro výsev je výborný i navlhčený hrubý Agroperlit.

KLÍČENÍ SEMEN
ihned po výsevu je nejlepší velmi vysoká teplota v rozmezí od 25 do 30 °C. Vyšší teploty už ne. Semínka pak velmi rychle vyklíčí. Světlo není v prvních fázích klíčení důležité, nádoba s výsevem může být i v tmě. Jakmile se objeví na povrchu substrátu první „háčky“ rostlinek, potřebuje výsev na světlo. Když se začnou objevovat děložní lístky, musí se snížit teplota na 20 až 22°C ve dne,
v noci je ideální 14 až 16°C.

SEMENÁČKY
jsou nejranější stádium rostliny, je to stonek pouze s děložními lístky. Když už jsou silné, ne vytáhlé, děložní lístky plně rozvinuté, z výsevních misek se pikýrují, přesazují. Vždy se zasazují do hlouběji, aby byly děložní lístky a pokud je tak i s růstovým vrcholem těsně nad povrchem substrátu. Nejlepší pro pikýrování je kelímek, sadbovač či květináč, ve kterém si rostliny vytvoří pevný kořenový bal.
V době klíčení je nejlepší teplota 25 až 30°C
V době růstu a v souvislosti se světelnými podmínkami je ideální teplota 22°C za slunečného dne,
18 až 20°C když je zataženo, tedy menší intenzita světla
a 14 až 16°C v noci.
Je výhodné se těmto teplotám co nejvíce přiblížit.
1 až 2 týdny před výsadbou se rostlinky otužují. Snižuje se jim teploty o cca 4°C.

Předpěstovaná sadba se zalévá pouze 2 až 3 krát týdně tak, aby byl substrát mezi jednotlivými zálivkami stejnou dobu vlhký a stejnou dobu suchý. Tak se zajistí kořenům dostatečný přístup vzduchu a nedojde k jejich odumírání. Sazenice musí mít kořenové špičky stále bílé, jejich zhnědnutí je příznakem odumírání. Dle kondice rostlin a použitého substrátu se mohou rostliny každý týden přihnojit krystalickým nebo tekutým hnojivem. Mnohé substráty ale obsahují startovací dávku pomalu se uvolňujících živin na dobu 5 až 6 týdnů.

Dobře vyvinutá sazenice papriky má být pevná a už s prvními nasazenými květními poupaty.
Jsou-li sazenice přerostlé, odtrháme všechny kvetoucí květy včetně případných malých plůdků. Lepší je vysazovat sazenice paprik na záhon o týden později než o den dříve.

NEJČASTĚJŠÍ CHOROBY A ŠKŮDCI:
Mšice a molice sáním z listů rostlinu vyčerpávají, tím se snižuje vydatnost a kvalita úrody, a takto oslabená rostlina je náchylnější na další choroby. Plísně. Napadené rostlině listy vadnou, žloutnou a nakonec opadají. Její léčba je obtížná a v rámci záchrany ostatních rostlin je lepší nemocné rostliny zničit.
Suchá hniloba plodů signalizuje poruchu ve výživě rostliny, na nedostatek vápníku v jeho vstřebatelné formě. Rostlina může růst dál, ale postižené plody se již nezachrání a je třeba je vyřadit.